---------------------------------------------- 

Ze začátku by bylo asi potřeba vymanit se z přídomků ekologický a alternativní, jelikož je toto označení pro ideu a záměr našeho projetu celkem nedostatečné. Ne že bychom se ve své tezi touto aktivitou nezabývali, ale tyto dvě ideje jsou, i když můžeme říci hlavní a podstatnou, ale jen částí většího souborného celku.

Teď trochu teorie. Jaká je třeba charakteristika ekologie podle encyklopedie Wikipedie: Ekologie se užívá v několika významech. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Jako první tak nazval a definoval tento vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866.

Dále se ekologie užívá v širokém smyslu jako ochrana životního prostředí nebo dokonce místo "přírodní prostředí" (např. "ekologicky šetrný výrobek" znamená výrobek šetrný k životnímu prostředí).

Ekologie může být také označení pro určitou ideologii (např. v tvrzení "hlubinná ekologie je základním přesvědčením radikálního ekologického hnutí".

K tomuto lze doplnit definici: Životní prostředí je podle definice Ministerstva životního prostředí České republiky: systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Jiná definice uvádí, že životní prostředí je: soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt a podmínek, kterými je obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. Subjektem může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská společnost. Většinou se pojem životní prostředí chápe ve smyslu životní prostředí člověka.

Tak to bychom měli výčet oficiálních definic a teď se pokusíme stanovit si vlastní rámec. Ekologické můžeme považovat to, co neškodí našemu životnímu prostředí, to je prostředí ve kterém žijeme, čímž je fauna, flóra a celkově atmosféra, podnebí naší planety, ale také i naše mikroprostředí, čímž jsou naše byty, domy, budovy, domácnost a pracoviště. Naše zdroje a spotřeba není nekonečná a my se musíme přizpůsobit a žít také trochu hospodárně.

Avšak vše je relativní. Aby totiž člověk neškodil a nepoškozoval přirozené prostředí naší, už dnes nám skoro malé země, nesměl by se zabývat prakticky žádnou výrobní činností. Pak také hledat, co je pro tuto planetu a přírodu prospěšné a co ne, je velice složitá a kontroverzní otázka. Budu-li považovat za ekologické používání slámy a vše stavět ze slámy, nakonec pro činnost člověka budu potřebovat tolik slámy, až nakonec dojde k vytvoření monokultury. Vím, může být spousty námitek, jelikož žádný příklad či příměr není nikdy dokonalý, tedy uvedu ještě jeden. Budu-li chtít vyrábět palivo z řepky, pak při dnešní spotřebě paliv bude muset růst všude řepka a jsme opět u monokultur, což opět není dobré pro přirozené prostředí.

Je to jako s Američany a hamburgery. Všude je jejich obezita svalována na škodlivost hamburgerů. Ne, že bych chtěl hamburgery nějak obhajovat, ale škodlivost nespočívá v těch hamburgerech, obdobně jako v knedlo-zelo-vepřo, ale právě v monotonnosti stravy. Jestliže se budete cpát pořád jen hamburgery nebo pečení s knedlíkem, budete jíst monotónně a nevyváženě. Bezpochyby tyto jídla nijak zvlášť zdravá nejsou, ale hlavní nebezpečí nehrozí jejich relativní nezdravostí, ale z nevyváženosti stravování, což se následně projeví jako obezita, a z ní plynoucí zdravotní problémy... Když si to vezmete, tak suma sumárum zjistíte, že skoro nezdravé je vlastně vše. Budete-li jíst pouze zeleninu, bude to také ve finále nezdravé, jelikož odepřete tělu jiné, stejně tak důležité složky, a jsme opět u následků, kterými budou zdravotní problémy.

Co z toho všeho plyne? Ve všem musí být vyváženost. Jednostrannost není dobrá, a to ani v ekologii. Proto se chceme zabývat mnoha směry, možnými alternativami a hledat společně další možnosti. Od jednoduchého stavitelství dosažitelného i materiálově vlastními silami až po moderní technologie nízkoenergetického či soběstačného domu. A potom; lidé jsou různí, mají různé potřeby a i k tomuto hodláme přihlížet: abychom zaujali široké spektrum lidí a aby naše aktivity tímto splňovaly účel maximálního oslovení a užitečnosti, nejen pro nadšence či určitou sortu lidí.

A jsme u alternativního, které jsem před chvílí použil ve smyslu "možnost volby mezi dvěma i více možnostmi", což uvádí Malý slovník cizích slov pod heslem Alternativa. Pod tímto pojmem se lze dočíst: "Jiný, zástupný, náhradní". Tedy si vše srovnáme po svém: pro naše pojetí bude tou hlavní, stěžejní variantou právě citovaný termín "Jiný". Jiný ve smyslu odlišný od dnešního standardu, trochu se vymykající většinovým zvyklostem. Tento pojem je opět relativní, jelikož časem se právě tato alternativa může stát právě tak běžnou, a my se budeme snažit, aby ono všední se nestalo uniformním. Pročež se u nás podíváme na architekturu, a tím si vlastně přivoníme tak trochu i k umění. A umění je většinou pro radost a "pozvednutí ducha", tudíž naše činnost bude i pro potěchu našeho vnímání krásna, i když je to věcí subjektivní a tím pádem relativní.

Relativita se nám tu objevila již několikrát, a tak vám na tomto místě připomínám, že relativitou se budeme určitě hodně zabývat, a to především jako pojmu v části šamanské, což se nám trochu propojuje s filozofií. Relativitou se budeme zabývat i v dalším směru, a to přímo její teorií. Tím se dostáváme až k seminářům Šamanismus vs. jaderná a kvantová fyzika a superstrunové teorie. Ale o tomto zaměření seminářů až zase jindy.

Přejděme k dalšímu. Co nám poví Velký slovník cizích slov k pojmu alternativní?:

1. založený na možnosti výběru, volby mezi dvěma nebo více eventualitami - řešení, návrh

2. "medicína" založená na přírodním způsobu léčení jako doplněk medicíny tradiční

3. "zemědělství" návrat k tradičnímu způsobu hospodaření

4. "hnutí" (neformální) skupiny (mládeže), původně v západních zemích (od 70. let 20. století), se skeptickým až odmítavým postojem k moderní společnosti (skupiny politické, ekologické aj.)

Když se na to zaměříme, uvidíme shodu snad ve všech bodech. K bodu jedna: budeme se zabývat právě tím, jak se dá žít i jinak, než jak je nám většinou předkládáno, a to buď jak jsme byli zvyklí anebo jak jsme byli dohnáni onou "neviditelnou rukou trhu", za níž ovšem v pozadí, nebo spíše na vrcholu, někdo stále tahá, a my se stáváme loutkami v rukou jiných, čímž jsem u podstaty všech aktivit naší Šamanské jurty, a to, jak se vymanit z rukou "loutkáře". Bod dva je též ve shodě, jelikož nahradíme-li medicínu stavitelstvím, dostáváme též krásnou definici našeho záměru. K bodu tři není skoro co dodat, pouze stačí vynechat termín zemědělství. A nakonec poslední bod, čtvrtý: zde lze jen dodat, že nejsme a nebudeme nikdy žádné hnutí, ale je předpokladem, že zájemci o naší, dá se říci, vzdělávací či osvětovou činnost, budou právě většinou lidé se skeptickým a odmítavým postojem k "moderní" společnosti. Ano, společnost musí jít stále kupředu, avšak ne neuváženě, bezhlavě a hlavně ne pouze konzumně, s cílem jen vlastního prospěchu a ."po mě potopa".

V životě existuje spousta alternativ - možností jak žít. A právě možnostmi se budeme zabývat. Jaké další možnosti život skýtá a jak je hledat a využít. Tomu budeme říkat alternativa a jelikož musíme mít šanci tuto alternativu hledat, potřebujeme také přežít. Proto se musíme chovat "ekologicky", abychom si nepodřezali pod sebou vlastní větev a mohli se dožít nalezení dalších variant (možností - alternativ) života. To se dá považovat za účel člověka, pokud chcete hledat odpověď na otázku: proč tu jsem a jaký mám účel či smysl.

Já osobně si myslím, že to je především nalezení sama sebe. My jsme ze své vlastní cesty kdysi dávno sešli a naším způsobem k jejímu opětovnému nalezení je vývoj, a to nejen technologický, který je naší berličkou, ale především vnitřní. O tomto tématu ale až někdy příště, a to třeba v kapitole: Osho - jeden z největších šamanů světa?

Naše vlastní definice a pojem ekoalternativa je tímto stanoven. Je to hledání možností přežití, abychom se mohli dále vyvíjet a nalézt svoji vlastní podstatu. To, v čem a jak žijeme, není podstatou, ale jen účelem. Momentálně pro nás není důležitý ani tak vzdálený cíl, jako sama cesta.

Motto: Naším malým prvním cílem, malou zastávkou na cestě je, učit se, jak žít hospodárně a neškodit .

(A spoustu dalších malých cílů chce naše Šamanská jurta zprostředkovávat)